Novela zákona, která má vejít v platnost od 1. ledna 2024, přináší několik zásadních změn týkajících se oblasti DPP. Pro všechny zaměstnavatele jsme proto připravili přehledný výčet změn, na které je nutné se od příštího roku připravit.
Zastropování sociálního pojištění
V současnosti platí pro DPP jednoduché pravidlo. Pokud příjem z dohody o provedení práce dosahuje měsíčně maximálně do výše 10 000 Kč, sociální pojištění se neodvádí. Z pohledu brigádníka rovněž platí, že uzavřením více dohod s několika zaměstnavateli a nepřekročením výše zmíněného limitu může vydělat prakticky neomezenou částku, ze které nemusí odvádět pojistné. Novela zákona proto přichází se zastropováním pojistných úlev u DPP, aby k takovým situacím už nedocházelo.
Od 1. ledna tak budou platné dva nové limity. Pokud výdělek brigádníka překročí jeden nebo oba z nich, bude odměna podléhat sociálnímu pojištění. Ze mzdy se mu tedy následně strhne 6,5 % pojistného za zaměstnance. A zároveň s tím odvede zaměstnavatel i své pojistné ve výši 24,8 %. Jak budou limity stanoveny?
První limit se týká situace, kdy brigádník pracuje na DPP pouze u jednoho zaměstnavatele. Jeho příjem nesmí překročit hranici 25 % průměrné mzdy. Pokud si vydělá více, bude ze mzdy nutné odvést sociální pojištění. V letošním roce by tak například odměna bez povinnosti odvést sociální pojištění nesměla přesáhnout 10 081 Kč, neboť průměrná mzda je pro rok 2023 stanovena na 40 324 Kč.
Druhý limit se týká situace, kdy brigádník pracuje na DPP souběžně u více zaměstnavatelů. Celková výše jeho příjmů nesmí překročit hranici 40 % průměrné mzdy. Při překročení tohoto limitu bude nutné odvést sociální pojištění. Pokud budeme opět vycházet z letošní průměrné mzdy, maximální odměna bez povinnosti odvést sociální pojištění by nesměla přesáhnout částku 16 130 Kč.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dále uvedlo, že každý zaměstnavatel bude odvádět pojistné jen z vyměřovacího základu, který danému zaměstnanci zúčtoval. Když si brigádník najde další přivýdělek, kde podepíše DPP, a následně překročí uvedený 40% limit, Česká správa sociálního zabezpečení pošle zaměstnavatelům oznámení, že se tak stalo.
Vznikne registr dohod o provedení práce
Jak se budou ale nově stanovené limity hlídat? Pro získání přehledu o DPP bude zaveden registr všech dohod o provedení práce a příjmů z nich plynoucích. Dle informací poskytnutých MPSV tento registr povede Česká správa sociálního zabezpečení. Zároveň do tohoto registru bude moci nahlížet pouze zaměstnavatel.
Ohlašovací povinnost zaměstnavatelů by měla být stanovena na 8 dní od nástupu či odchodu zaměstnance. Důležité bude proto při nástupu nového brigádníka zjistit, zda má již podepsanou dohodu o provedení práce i někde jinde nebo jestli plánuje shánět další brigádu.
Zatím jen v hrubých linkách je připravována i další oblast, konkrétně postihy za neplnění ohlašovací povinnosti zaměstnance. A to například ve chvíli, kdy svému zaměstnavateli neoznámí, že podepsal další DPP.
„Postihem zaměstnance, pokud neoznámí svému zaměstnavateli (zaměstnavatelům) existenci dalších DPP, může být, že bude určen jako plátce pojistného sám zaměstnanec, tj. bude odvádět veškeré pojistné ze všech svých DPP namísto svých zaměstnavatelů. Doplňujeme, že se jedná pouze o návrh, který může v průběhu legislativního procesu doznat změn,“ říká mluvčí MPSV Jakub Augusta.
Brigádníci získají nárok na dovolenou
MPSV již počátkem roku 2023 také oznámilo další novinku. Ta se týká povinnosti platit dovolenou brigádníkům pracujícím na DPP nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). V případě zaměstnanců pracujících na dohody o provedení práce se bude pro účely výpočtu nároku na dovolenou počítat s délkou pracovní doby 20 hodin týdně.
Nárok na dovolenou mohou získat zaměstnanci na DPP nebo DPČ v případě, že splní obě níže uvedené podmínky:
Daný pracovní poměr bude mít délku trvání více než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní.
Zaměstnanec odpracuje alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby, což znamená 4 x 20 hodin, tedy celkem 80 hodin měsíčně. Do této doby se budou započítávat i svátky a hodiny náhradní doby, které stráví například u lékaře.
Nárok na placenou dovolenou tak vznikne například brigádníkovi, který si sjedná stabilní přivýdělek ke svému hlavnímu pracovnímu poměru. Bude pracovat na DPP 2x týdně vždy po dobu 3 hodin. Nárok na dovolenou získá po přibližně 27 odpracovaných směnách v této délce.
Odkud se tato iniciativa vzala? Změna dle MPSV vychází z požadavků na sladění práva s Evropskou unií. Ta požaduje, aby měl každý pracovník nárok na placenou dovolenou v délce trvání alespoň 4 týdnů za kalendářní rok, a to za předpokladu, že dodrží zákonné podmínky pro její získání. Ty budou zakotveny v připravované novele zákoníku práce.
O kolik se zvýší náklady na jednoho brigádníka?
Na základě těchto informací si lze odvodit potenciální zvýšení nákladů na pracovníky, kteří pracují v režimu DPP. Uveďme si příklad toho, jak rozdílnou částku bude muset firma zaplatit, pokud přijme v roce 2024 brigádníka:
Daný brigádník pracuje v rozsahu 6 hodin týdně na DPP. Hodinová odměna bude činit 250 Kč. Za měsíc si tedy brigádník na DPP může vydělat přibližně 6 750 Kč. V případě, že DPP bude trvat po celý rok, vznikne brigádníkovi nárok na 4 týdny dovolené. Dovolenou si buď v průběhu trvání brigády vyčerpá, nebo mu zaměstnavatel při ukončení kalendářního roku proplatí náhradu ve výši 6 000 Kč.
Když si brigádník následně najde další přivýdělky na DPP u jiných firem a jeho celkové odměny překročí 16 130 Kč, tak každá z firem navíc odvede 24,8 % na sociální pojištění z odměny, kterou brigádníkovi vyplácí. Zároveň přímo ze mzdy brigádníka se strhne odvod pojistného ve výši 6,5 %.
V našem případě, kdy výdělek brigádníka činí 6 750 Kč měsíčně, firma každý měsíc zaplatí svůj odvod zaměstnavatele ve výši 1 674 Kč a k tomu 438 Kč, které strhne z brigádníkova platu.
Doposud by tento brigádník stál firmu 81 000 Kč ročně.
Po aplikaci změn to ale bude 87 000 Kč hrubé mzdy kvůli dovolené.
Navíc firma odvede 24,8 % na sociálním pojištění, pokud brigádník souběhem několika DPP překročil nové limity.
Výsledkem je, že firma za takového pracovníka zaplatí celkovou částku ve výši 108 576 Kč, což je o 34 % vyšší náklad než v současnosti. Vyšší náklady samozřejmě budou mít i ostatní zaměstnavatelé, u kterých brigádník pracuje.
Budete s novým opatřením potřebovat daňové poradenství nebo si chcete usnadnit mzdové účetnictví? Kontaktujte nás nebo si rezervujte svůj termín online a zjistěte, jak můžeme pomoci právě vám!
コメント