Pokud se zabýváte charitativními projekty nebo podporujete přímo některou z dobročinných organizací, určitě vás bude zajímat nejnovější směrnice Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Upravuje dřívější nařízení z roku 2014, které zohledňovalo pouze oblast darování potravin potravinovým bankám. To se ale od 1. srpna 2023 změnilo.
Aktualizovaný návod k uplatňování DPH při bezúplatném dodání zboží, tedy darování, umožňuje využívat daňové výhody nejen u potravin, ale nově také u nepotravinářských výrobků s datem minimální použitelnosti nebo produktů podléhajícím tzv. rychlé zkáze. Mezi darované zboží tak můžeme zahrnout například kosmetické produkty, drogistické zboží, krmiva pro zvířata, stavební chemii nebo květiny. Generální finanční ředitelství navíc zahrnulo do směrnice další možnosti nakládání s darovaným zbožím. Nově tak umožňuje darování zboží charitativním organizacím nebo přímo potřebným jednotlivcům.
Jak si poradit se stanovením základu daně u darovaného zboží?
Pokud plátce daně uplatní nárok na odpočet DPH u darovaného zboží, což ukazuje na to, že původní záměr při pořízení zboží nepočítal s pozdějším darováním, musí následně odvést DPH na výstupu. Nemusí se ale jednat o jednoznačnou poučku. Toto pravidlo neplatí například pro vzorky nebo dárky malé hodnoty, které jsou využity při obchodní činnosti. Otázkou pro dárce však zůstává, jak správně stanovit základ daně pro odvod DPH.
Určení základu daně podle způsobu pořízení
Pokud dárce zboží nakoupil původně, základ daně lze určit jako aktuální zbytkovou hodnotu zboží v době darování. Do této hodnoty se zahrnují i pořizovací náklady dárce a případně také náklady související s úpravami nebo modernizací zboží. Zároveň se ale odečítá hodnota opotřebení zboží ke dni darování. V některých případech může být pro stanovení základu daně použita i tržní cena zboží ve chvíli darování.
Jiná situace nastává, pokud dárce získal zboží jinak než nákupem. V případě, že darovaným zbožím je vlastní výrobek, lze základ daně stanovit jako cenu obdobného zboží, mající svou tržní cenu, v době darování.
Může se také stát, že dané zboží není v danou chvíli na trhu dostupné (jedná se o unikátní produkt, který není k dispozici na trhu). Poté se základ daně stanovuje na základě celkových nákladů, které dárce utratil za zboží, a to včetně nákladů na úpravy nebo modernizaci.
Na jaké další aspekty si dávat pozor?
Při určení základu daně by tedy měl dárce zohlednit nejen druh zboží, ale také jeho stav v době darování a situaci na trhu s tímto zbožím. Směrnice umožňuje v některých případech použít základ daně v minimální nebo téměř nulové hodnotě, což se týká zejména darování potravin, které jsou obtížně prodejné nebo již úplně neprodejné (například kvůli blížícímu se datu spotřeby nebo poškozenému obalu).
Ať už budete chtít věnovat dar charitativní organizaci nebo jednotlivci, nezapomínejte na nejdůležitější zásadu. Jako dárci byste měli být schopni prokázat, jak jste dospěli k určení základu daně. Kromě samotné argumentace je potřebná i dokumentace stavu darovaného zboží včetně fotografií.
Pokud jako dárce již při nákupu zboží plánujete jeho darování, nemůžete uplatnit nárok na odpočet DPH, a tak není třeba řešit ani DPH na výstupu.
Doufáme, že vám náš článek pomohl. Pokud budete mít jakýkoliv další dotaz týkající se například problematiky účetnictví, daňového poradenství nebo zpracování daní v Německu, neváhejte nás kdykoliv kontaktovat. Rádi s vámi rozlouskneme každý účetní oříšek.