top of page

Budoucnost rodinné firmy SCH-EKONOM pohledem majitelů Petry a Františka


Minule jsme se rozepsali o počátcích firmy SCH-EKONOM, prvních porevolučních krůčcích podnikatelů a o tom, jak manželé Schneiderovi začali účtovat ve svém bytě.


Zmínili jsme také, že během 30 let došlo ke generační obměně a společnosti se ujali sourozenci Petra a František. Dnes se proto zaměříme především na ně, jejich vize a představy o budoucnosti rodinného podnikání. Co nám Petra s Františkem prozradili?


Posledně jsme skončili u předávání jednotlivých agend. Působili poté rodiče stále ve firmě nebo plnili jen neoficiální funkci „poradního orgánu“?


František: Působili a dá se říct, že i nadále působí. Maminka se ve firmě občas objeví i v současnosti a my jsme za to velmi rádi. Má to totiž velký význam pro ni i pro firmu. A věřím, že by to mělo být v rodinných firmách běžné. Ačkoliv se to nemusí zdát, pro každodenní fungování je poměrně zásadní, když jsou zakladatelé stále poblíž. Souvisí to také s rozvojem práce zaměstnanců a péčí o jejich spokojenost, rozvojem firmy nebo pomoci dalším podnikatelům. Maminku zde zkrátka vždy rádi vidíme.


Petra: Po mém vstupu do firmy tu rodiče stále byli a pomáhali. Dá se říct, že byli mým osobním poradním orgánem. Byla jsem zvyklá s nimi sdílet vše dobré i špatné. A stejně to dělám i dnes. Vážím si jejich názoru.


Přece jen, změnili jste něco k obrazu svému? Například něco, co jste do doby převzetí nemohli ovlivnit. Jaké byly vaše první kroky?


Petra: Díky našemu vztahu a nastavení společného fungování jsem nenarazila prakticky na nic, co bych do té doby nemohla měnit. Vždy jsem mohla zavádět stále nové a nové myšlenky, pracovní postupy a další vylepšení. V tomto ohledu se nic nezměnilo. Poté, co maminka skončila úplně, jsem musela její agendu rozdělit mezi sebe a další kolegy. To je asi jediné, co maminka neudělala, ale vlastně do té doby ani nemusela. Tedy předat vhled do vnitřních záležitostí společnosti lidem mimo rodinu.


Jak vidíte budoucnost rodinné firmy? Budete chtít navázat v tradici i s další generací?


František: Přáli bychom si to a jsem přesvědčený, že musíme firmu na vstup další generace připravit. Je důležité zajistit, aby byla samostatná a funkční i bez denního vstupování vlastníků. To znamená vybudovat a ustavit správní a řídicí orgány, stejně jako má jakákoliv jiná společnost. Pokud se naše děti rozhodnou vstoupit do rodinného podnikání, chceme, aby tam mohly vstoupit jako kvalifikovaní majitelé nebo jako výkonní pracovníci v rolích, které bude společnost potřebovat. Přál bych si, aby přinesly, rozšířily, upravily a doplnily vizi společnosti a pak se aktivně podílely na její realizaci.


Petra: Pro mě to není podmínkou. Myslím si, že by každé dítě mělo mít možnost zvolit si svůj vysněný obor. Je pravda, že moji synové ve firmě prakticky vyrůstali. Já jsem dlouhé roky firmu vedla a manžel se staral o IT zázemí. Díky možnosti vyrůstat a pozorovat fungování takové společnosti získaly naše děti mnoho zkušeností, které však mohou zužitkovat kdekoliv budou chtít.


Jak zpětně vnímáte zažité výhody a nevýhody rodinné firmy?


František: Mezi výhody bych rozhodně zařadil to, že jsou si lidé velmi blízko a tím pádem i otevřenější. Rozhodování je tak rychlejší a bez zbytečných „politických her“, které jsou běžné ve větších korporacích. Výhodou je také jednotný cíl, zájem a motivace. Jsem přesvědčený, že rodinná firma je loajálnější ke svým zaměstnancům, neboť existuje vztah mezi členy rodiny, který se automaticky přenáší i na zaměstnance. To jsou kulturní znaky, které je třeba zachovat, rozvíjet a rozšiřovat na ostatní lidi ve firmě. Na druhou stranu je nevýhodou centralizace mnoha funkcí na několika málo osobách a vytváření závislostí na jednotlivcích, kteří mají často unikátní znalosti a jsou přetěžováni.


Petra: Žádné nevýhody nevnímám. Výhodou je, že se existence firmy prolíná každým běžným dnem, a tak se potenciální firemní potíže řeší doma i v práci. A na druhou stranu jsou tu také úspěchy firmy, které se stávají úspěchem všech rodinných příslušníků. A to jsou přesně hodnoty, které nás o to více spojují.


Měli jste v něčem štěstí, nebo je váš model rodinného podnikání aplikovatelný i u jiných podniků?


František: V některých ohledech jsme asi trochu štěstí měli, ale náš model je možné realizovat kdekoliv.


Vnímají zákazníci pozitivně vaši rodinnou tradici?


Petra: Věřím, že ano.


František: Podle zpětné vazby určitě ano.


A pokud navážeme, pomohl rodinný příběh vaší značce a jejímu vnímání v regionu?


František: Určitě ano. Pokud se podíváme do ciziny, je úcta k rodinným podnikům naprosto běžnou záležitostí a myslím, že se to postupně přelévá i do Česka. Podnikatelé v regionu společně rostou, spolupracují, potkávají se a komunikují. Také to má nemalý význam pro vnímání značky.


Udělali byste dnes něco jinak?


Petra: Myslím, že ne. Do všeho jsme dali maximální úsilí i odpovědnost.


František: Ano, zapojil bych se do rodinného podniku dříve. A tím myslím mladší.


Máte nějaká doporučení na zvládnutí generačního přechodu ve firmě?


Petra: Dalo by se to shrnout v pár slovech: Netlačit, nevnucovat a podporovat děti v práci.


František: Mít jasnou vizi, které bude rozumět celá rodina i okolí. Umět ji komunikovat otevřeně, aby měli všichni šanci se k ní vyjádřit a najít si své místo. Nastavit společně stejná očekávání, která se budou v budoucnu naplňovat.


A otázka na závěr. Vnímáte rodinné podniky jako trend, nebo už spíš výjimku?


Petra: Za mě se jedná o trend, který jen tak nezapadne.


František: Rodinné podniky jsou typické pro Evropu a historicky můžeme mluvit o jejich fungování po staletí. My jsme její součástí. Jediným přerušením této tradice bylo období komunismu, ale to je z hlediska lidských dějin jen krátká pauza.

73 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page